Test Nokia 6303 classic: nerezová evoluce

Nokia 6303 classic přichází po dvou a půl letech jako nástupce té nejprodávanější Nokie současnosti. Co přidala navíc a bude kráčet stejnou cestou?

Je to dva a půl roku, co Nokia představila Nokii 6300. V té době nikdo netušil, že se stane tou nejprodávanější Nokií na světě. Od zahájení prodeje v listopadu roku 2008 se jí prodaly miliony kusů po celém světě. Nokia si popularity tohoto telefonu byla vědoma a tak prodej podporovala, jak se dalo: snižováním ceny, přidáním WiFi i novými barvami. Nenávratně se ale blížila chvíle, kdy bylo třeba představit plnohodnotného nástupce. A ta přišla letos v únoru ještě před Mobile World Congressem. Nokia pustila do světa rovnou nástupce dva – 6700 a 6303 classic. My se teď podíváme na tu méně vybavenou, ale rozhodně ne méně atraktivní – Nokii 6303 classic.

Méně hran, více kulatých rohů

Nokia 6303 classic je od počátku koncipována pro spokojené uživatele Nokie 6300, kterým současné funkce zcela vyhovují, ale chtějí něco nového. To je vidět i na designu a celkovém zpracování přístroje. V podstatě se nic radikálně nezměnilo, jen je telefon více zakulacený. Rovnou při zahájení prodeje už v obchodech najdete dvě barvy: klasickou černo-stříbrnou a celočernou. V případě té druhé nepočítejte s tím, že se budete chlubit ocelovým krytem. Pokrývá ho totiž matný černý lak a tak veškerá kovovost přijde vniveč.

Samotný telefon je příjemně malý (108,8 × 46,2 × 11,7 mm) a díky kulatým tvarům skvěle padne do ruky. Hmotnost 96 gramů mi přijde zcela odpovídající, dokonce jsem možná čekal i trochu vyšší. Každopádně, Nokia 6303 classic je typickým zástupcem telefonů, které chytnete a už nechcete pustit.

Co se týče kvality konstrukce a zpracování, nedá se mluvit o ničem jiném, než dokonalosti. Zadní kryt, přestože nemá žádný zámek a drží jen nacvaknutý, se nehne ani o setinu milimetru. Nikde nic nepruží, nevrže a necvaká. Je smutné, že telefon za čtyři tisíce je zpracován daleko lépe, než ty nejdražší Nokie Nseries. Jedinou výhradu mám ke krytce microUSB konektoru, která se od 6300 skoro nezměnila – na její otevření budete potřebovat neostříhané nehty a nevzbuzuje ve mně pocit, že se na správném místě udrží déle než pár týdnů.

Na telefonu nehledejte žádné extravagantní prvky, vše je vyvedeno ve stejném duchu jako u předchůdkyně. Nad displejem najdete modrý, respektive černý v případě stříbrného provedení, reproduktor, vedle kterého se nachází světelné čidlo. V modré barvě jsou pak u celočerné verze vyvedeny i popisky kláves. Z pravého boku se pak nachází ovládání hlasitosti, shora vypínač. Ve spodu se nachází všechny potřebné konektory. Posledním prvkem na telefonu je fotoaparát, nalevo od něj je reproduktor, napravo dvojitý LED blesk. Ano, vše je vedeno v největší jednoduchosti, takže slot pro microSD kartu naleznete opět pod zadním krytem.

O desetinu palce víc

Displej narostl z 2 palců na 2,2 palce, ostatní parametry zůstaly stejné. To je rozhodně pozitivní, jedna z kritizovaných vlastností 6300 byla odstraněna. Radikální změnou prošla celá klávesnice, nedá se však říct, že by to změna byla špatná. Na jedničku se musí ohodnotit ovládací klávesa, spojené ovládací klávesy sice nejsou to pravé, rozhodně se vám však nestane, že byste zmáčkli něco jiného, než bylo v úmyslu.

Numerická klávesnice má velká, jednotlivá tlačítka. Hmatové oddělení tedy nemohlo být lepší, škoda jen nízkého zdvihu a přílišné měkkosti, občas spolu se zamýšlenou klávesou zmačknete ještě i tu vedle. Za zmínku stojí také to, že tlačítka nejsou ve stejné rovině, ale směrem k displeji trochu výše. To ale vůbec není na škodu, na telefonu se naopak píše pohodlněji.

Pod zadním krytem se kromě paměťové karty – dostanete rovnou 1 GB v balení – ukrývá i baterie s kapacitou 1050 mAh. Ta telefon spolehlivě udrží v provozu několik dní, pokud ale nebudete stále viset na internetu a jen občas zavoláte, pošlete pár SMS a vyfotíte tři čtyři fotky, telefon vydrží i necelý týden.

Konečně tři a půl milimetru

Teď se podívejme na konektivitu. Velmi mne zarazila absence sítí třetí generace, kterou už má dnes kdejaký low-end. Pokud se na to ale podíváte z druhého pohledu, 90% uživatelů telefon k datovým spojením používat nebude a ušetří se s tím nezanedbatelné množství energie. K datovým spojením si tedy budete muset vystačit s nejvyšší třídou GPRS a EDGE.

Zcela samozřejmé je Bluetooth, které využijete i k připojení GPS, ale o tom až za chvíli. Potěší microUSB, které bohužel nedobíjí. Velmi příjemně mě ale překvapila přítomnost PC Suite rovnou na paměťové kartě, čímž se ušetřilo nejen CD v balení, ale také nemožnost připojení notebooku na internet – stačí jen připojit telefon a vše nutné je k dispozici. S tím souvisí ještě microUSB kabel v balení, který má pouhých 20 cm – Nokia konečně pochopila, že dlouhé kabely stejně většina uživatelů nevyužívá a jen překáží. A znovu jsme u ekologie – ušetří se tím místo v balení a tedy následně i v kamionu.

Největší bombou je však přítomnost 3,5 mm jacku pro sluchátka, který vidíme v klasické nehudební S40 úplně poprvé. Odpadá tedy nepříjemná nutnost redukce, kterou byste jinak určitě potřebovali – sluchátka v balení za moc nestojí. S tím souvisí i kvalita zvukového výstupu, která byla opravdu dobrá a nezadá si ani s Nokiemi XpressMusic. Dobíjet budete klasicky přes 2 mm konektor, v balení je úsporná nabíječka.

Nejdůležitějším a nejviditelnějším zlepšením je fotoaparát. Ten má nyní rozlišení 3,2 megapixelu (2048 × 1536 pixelů) a především autofokus. Je to opravdu znatelné vylepšení, ale i tak se nedá mluvit o žádném zázraku. Fotky trpí především vysokým šumem, telefon není schopen zaostřit na blízko (na makro fotky zapomeňte) a pokulhává i věrnost barev. I tak jde ale o jeden z lepších fotoaparátů a dá se počítat s tím, že kvalita fotek se v novějších firmwarech zlepší. Musí se pochválit kvalita videa, které je ve VGA (640 × 480 pixelů) rozlišení s 15 snímky za sekundu. Stáhněte si ukázku (6 MB).

Nejnovější S40 moc nepřinesla

Teď se podívejme na tu softwarovou část telefonu. Tam se od dob Nokie 6300 odehrál velký skok, z S40 3rd Edition se přeskočilo rovnou na nejnovější 6th Edition. Co ale přinesla nového? Bohužel, moc toho není. V první řadě je Nokia 6303 classic sladěna do nejnovějších ikonek. Nechybí všechny vymoženosti S40 5th Edition, k tomu se objevilo ještě několik novinek. Například někde přibyla vyskakovací nabídka připomínající Symbian S60, můžete si vybrat z nových zobrazení menu.

V telefonu také najdete opravdu povedená témata, kromě klasického tmavého a světlého jsou tu ještě dvě animovaná – s názvy Monkey a Reef. Při zvolení těchto dvou vám budou v pohotovostním režimu po displeji plavat rybičky. Drobnými změnami prošlo celé prostředí telefonu, nikdy však nejde o nic zásadního.

V aplikacích najdete jak staré známé klasiky (Opera Mini, Převodník, Světový čas), tak i novinky pro sdílení Share on Ovi a Flickr. Ve hrách je nástupce první barevné hry Bounce Tales a ještě další tři (Brain Champion, City Bloxx a Sudoku). To vše doplňuje aplikace stáhnout, ve které si můžete vyhledat a stáhnout další desítky aplikací.

Mapy zdarma napořád, navigace na tři dny

Zdokonalení doznal taktéž internetový prohlížeč, který nyní zobrazuje stránky podobně jako ten v Symbianu S60. Nejlepší novinkou je však přítomnost aplikace Nokia Mapy. Pokud si zakoupíte bezdrátový GPS modul, zdarma vám ukáže polohu na mapě a zobrazí nejbližší body zájmu. Kdybyste chtěli použít autonavigaci, tak už musíte platit, ale i to Nokia 6303 classic zvládne. Navíc ji můžete vyzkoušet na tři dny zdarma.

A pak jsou tu samozřejmé funkce, které se už moc nemění. Kalendář, úkoly, kalkulačka, hudební přehrávač, rádio, zprávy, mailový klient, galerie, záznamník. Vše je při starém, vylepšovat není třeba. A kdybyste nějakou změnu přece jen našli, většinou jde o nepodstatná vylepšení – prostě nic zásadního.

A jak je to s rychlostí samotného prostředí? Bohužel, doby kdy byly telefony bez operačního systému rychlé jako blesk a naopak těm s ním trvalo napsat zprávu desítky sekund, jsou pryč. Na mnoha místech systému budete čekat a to opravdu dlouho. Nikde to však nepřeroste přes neúnosnou mez a celkově lze rychlost telefonu ohodnotit jako dostačující.

Na závěr jsem si ještě nechal světelnou indikaci zmeškaných událostí, díky kterým byla Nokia 6300 s jejími bočními LED diodami milována i nenáviděna. Indikační dioda je teď jen jedna a přesunula se pod navigační klávesu. Pokud vám pak přijde třeba SMS zpráva, tak v intervalu asi osmi sekund dvakrát za sebou rychle blikne. V menu je možné tuto funkci pod položkou Efekty osvětlení vypnout.

Netřeba zlepšovat, co už je dobré

Nokia 6303 classic neměla být revolučním modelem a ani jím není. Může se zdát, že rozdíly oproti předchůdci jsou tak malé, že nemá cenu nový model kupovat. Ale plno uživatelů chce Nokii 6300 nahradit něčím novým, přitom jim funkčně zcela vyhovuje. Přesně pro ně Nokia 6303 classic je. Nabídne sice nepodstatná vylepšení, jako je jiná znělka při zapnutí, ale také lepší fotoaparát, vyšší výdrž a nejnovější uživatelské prostředí. A stojí o pár stovek víc, tak proč si nekoupit ji?