Test Nokia C1-01: sranda za pár stovek

Nokii C1-01 si můžete pořídit doslova za pár stovek. A poradí si už opravdu s lecčím: hudba, fotoaparát, Bluetooth nebo slot na paměťové karty byste možná nečekali.

Hned na začátek přiznám, že tento test nebude zrovna dvakrát dlouhý. Prvním důvodem je bezesporu to, že Nokia C1-01 je prostě levný low-end a tak se toho o ní moc napsat nedá. A tím druhým pak to, aby si recenzi přečetli i ti, co se normálně o takovýto telefon nemají důvod zajímat – aby pochopili, že v této oblasti, v oblasti telefonů za desítky Euro, má Nokia prostě navrch a těžko ji někdo dožene. A v Asii, Africe a Indii, kde se telefony prodávají v desítkách milionů kusů měsíčně, skutečně drahé smartphony moc nefrčí.

Nokia C1-01 je takový ten klasický plasťák, na kterém vás těžko něco překvapí. Není úplně nejmenší, 108 × 45 × 14 mm, za to hmotnost je pouhých 78,8 gramů. Zadní kryt z telefonu secvaknete v kuse, asi i díky tomu drží docela dobře a tak přestože na telefonu nenajdete jediný kousek kovu, působí kvalitně a docela bytelně, až na krycí sklo displeje, které není problém promáčknout.

V rychlosti ještě k obsahu balení: v miniaturní ekologické krabičce najdete kromě telefonu jen headset WH-102 (raději nepoužívat, hraje příšerně) a velkou (a méně ekologickou) nabíječku, pak i nějaké černobílé manuály. Toť vše. Zepředu telefonu se nachází poměrně slušná klávesnice, i tak už jsem ale viděl pohodlnější a dobře jí nedělá ani spojení jednotlivých řad. Nad ní je pak dost malý, 1,8 palcový displej, který má rozlišení pouhých 128 × 160 pixelů. To je dnes opravdu málo, ale vzhledem k tomu, že se nepředpokládá, že byste s telefonem dělali něco jiného, než volali a posílali SMS zprávy, to není taková tragédie – na surfování po internetu tohle prostě není, i když to Nokia C1 bez problémů zvládne.

Z pravého boku se pak schovává 2 mm nabíjecí konektor a pod krytkou i microUSB. Ovšem pozor, jak už jsem si stěžoval v tweetu, na nabíjení zapomeňte, i když nám to (nejen) Nokia tak vehementně slibovala. Z druhého boku není kromě otvoru pro poutko nic, čímž naznačuji, že jiná tlačítka, než ta zepředu, na telefonu nehledejte – žádné ovládání hlasitosti, spoušť fotoaparátu či snad vypínač.

Shora už je to podstatně zajímavější: v mírně vyčnívající podobě se zde ukrývá klasický 3,5 mm jack pro sluchátka. To by možná nebylo až tak zajímavé, kdybyste po sejmutí zadního krytu v telefonu nenalezli i slot pro paměťové karty microSD. Tam mimochodem můžete vložit až 32 GB, čímž asi ztrojnásobíte cenu telefonu. Tím mířím k tomu, že se i tento telefon bez problémů hodí pro přehrávání hudby, a kupodivu ani kvalita zvukového výstupu (jak do sluchátek, tak přes integrovaný reproduktor), není zas tak špatná. Nokia X2 najednou tak výhodně nevypadá. K tomu všemu má Nokia C1 i rádio, ze kterého dokonce mělo jít nahrávat, což se nakonec nějak nepodařilo.

A konektivita? Bluetooth donedávna ještě standardem u telefonů za tisícovku opravdu nebylo. Samozřejmě, nečekejte 3G sítě (ty přijdou až s Nokií C2-01) ani WiFi, to pro cílovou skupinu tohoto telefonu skutečně není, ale takové připojení bezdrátového headsetu se hodit bude.

Tím už se téměř dostáváme k hardwarovému závěru a tím i závěru celého testu. Uvnitř je totiž telefon úplně stejný, jako všechny ostatní s uživatelským prostředím Series 40, které už jsme si popsali samostatně. Teď mluvím o fotoaparátu, který už nějaký ten pátek u telefonu za cenu několika set korun vídáme, a moc se nezměnil. Stále jen VGA rozlišení (640 × 480 pixelů), o autofokusu snad teď, kdy ho Nokia nedává ani do vlajkových lodí s osmi megapixely, ani nepřemýšlíte, stejně tak chybí přisvětlovací dioda (což je škoda, mohli jste si alespoň posvítit). Takže počítejte jen s rozmazanými omalovánkami aneb vzpomínáním na doby, kdy fotoaparáty v mobilech začínaly.

Poslední odstavec před závěrem věnuji baterii. Nokia BL-5CB s kapacitou celých 800 mAh totiž v takhle nenáročném telefonu dělá své, tudíž jsem výdrž ani nezvládl otestovat – telefon prostě vydrží několik dnů, a pokud málo voláte, zvládne klidně dva, tři týdny. To je v dnešní době silný nadprůměr.

Nokia C1, respektive exaktně C1-01 (nebo jste ještě nečetli o nové nomenklatuře?), je další typickou ukázkou toho, jak Nokia víceméně recykluje starší telefony, dává jim levnější vzhled a prodává je na té nejnižší hranici. A přestože nenabídne nic navíc, nic převratného nebo snad zajímavého, pokud nutně potřebujete nový telefon, nechcete za něj dát moc peněz a nepotřebujete nic víc, než telefonovat, není důvod ji nekoupit. Jako bonus dostanete hudební přehrávač, Bluetooth a fotoaparát (který je málem na škodu, proto bude ještě podobná C1-02 bez něj).

Kupte si Nokia C1-01 za 1 190 Kč na obchod.nokia.cz